Jak se vám pije?

Jak se vám pije?

Jak se vám pije?

V Budějicích se nám od založení pivovaru BEERANEK začíná rozmáhat takový nešvar. Spousta pivařů mezi sebou přestala používat klasický pozdrav „Jak se ti žije“ a zdraví se slovy „Jak se ti pije“. Nelze říct 100 %, zda k tomuto jevu došlo až po založení našeho pivovaru, ale s jistotou mohu tvrdit, že je toto slovní spojení slyšet mnohem častěji než dříve. Ne že by to nám, jako výrobci lahodného alkoholického moku, bylo nějak na obtíž, ale rozhodně to považujeme za zajímavé. Ještě zajímavější je pak nevídaná poptávka po našich pivních podtáccích.

Vzhledem k tomu že nejsem pivař a v problematice příliš neorientuji, dělal jsem si před přípravou našeho prvního podtácku menší socioligický průzkum mezi sběrateli pivních tácků. Nechtěli jsme prostě podcenit žádnou stránku naší snahy o dokonalý ležák. V dnešní době už asi nemůže být bez marketingu dobré nic.
No řekněte, pil by někdo z vás Coca~Colu bez její marketingové podpory. Vsadím se, že 80 % z vás pije pije Coca~Colu jen proto, že když při otevření lahve zasyčí stlačený plyn, představíte si automaticky náklaďák plný dárků a k tomu vám Satan Claus příváží na saních skupinu pohledných hostesek v rudých bikinách z propagačního oddělení pobočky výše zmíněné firmy někde v Ottumwa v Iowě.
Vím, že máte chuť na tu colu, ale bavíme se tu o pivu, na to nezapomínejte. 5 % lidí co pije colu si ji skutečně vychutnává a ten zbytek si myslí, že je v ní dodnes koka.qr_code_color

Z miniprůzkumu pak vyplynulo, že ortodoxní sběratelé tácků, tácky zásadně nekupují ani neprodávájí. Jsou pouze měněny kus za kus nebo dle dohody mezi jednotlivými sběrateli. Dnešní doba, kdy je na prodej úplně vše (minulý týden se prý někdo pokusil na eBay prodat panictví prezidenta Putina – aukce byla zrušena, jelikož prý nelze dokázat zda je co prodávat), s sebou pak přinesla změny i v oboru sběratelství pivních podtácků. Chybějící pivní tácek do sbírky si běžně můžete koupit například na aukčních a bazarových portálech a své místo věnuje obchodu s podtácky i většina větších pivních portálů. Donesly se k nám už dokonce nějaké drby, že se naše pivní podtácky prodávají na „černém trhu“ za 50 Kč.

My máme rádi věci tak trošku postaru. A tak jsme se rozhodli, že tácky nebudeme „prodávat“. Myšleno v tom smyslu, že je nebudeme zasílat, když nám někdo pošle například obálku se známkou či dvacetikorunou nebo jiným podobným měďákem. (pokud nám podobnou obálku přesto zašlete, budeme ji brát jako dárek a přísaháme, že každá koruna půjde na zvelebení pivovaru)
Zasílat tácky kdekomu na požádání taky není možné. To zase odporuje námi ctěnému principu, že zadarmo ani kuře nehrabe. A tak jsme celou situaci vyřešili tak nějak po Beerankovsku. Tácky nijak neškudlíme a když si o ně v baru řeknete, tak jich „rozumné“ množství zdarma dostanete. Doufáme, že s nimi pak doma netopíte, ale že je čile posíláte do světa ostatním sběratelům za nás a rozšiřujete své vlastní sbírky. Tak jak to kdysi začalo.

Pro ty z vás, kteří svou první verzi podtácku BEERANEK dosud nemáte, jsme připravili možnost jak si o tento podtácek říct. Nestyďte se a použijte naši SMĚNÁRNU.
Je to jednoduché: Do formuláře na stránce naší směnárny zadáte vyžadované a v případě chuti i nepovinné údaje a počkáte, zda se vám někdo ozve. Vyžadován je email, název pivovaru a typ tácku. Zbytek informací můžete zadat pokud chcete udělat svou nabídku atraktivnější. V budoucnu pro vás co se týče směnárny chystáme nějaká vylepšení. To ovšem zavisí také na tom zda se vám, pivní sběratelům a turistům bude náš nápad líbit. My k tomu přispějeme tak, že vždy budeme mít originální pivní podtácky BEERANEK skladem a budeme vydávat stále nové verze. Tak slibujeme.

Tak jak se vám pije? Tady na tom světě?

dUDLAJ – webmaster

 

Poprvé a jen na jedno?

První pivní festival, kterého se minipivovar BEERANEK zúčastní, bude „NA JEDNO“ v Borovanech u Českých Budějovic. Vzhledem k tomu, že se bude jednat historicky o první festival předpokládám, že to jen u jednoho piva rozhodně neskončí. A proto bude dobře, když si v sobotu 31. května uděláte volno, a domluvíte se s nějakým kamarádem (nejlépe abstinentem) a přijedete se na nás podívat.
A co od nás můžete čekat? Na festivalu vám nabídneme k ochutnání ucelenou řadu našich stálých piv. Tzn: BEERANEK 11° světlý nebo 11° polotmavý a 13° speciál. Pro sběratele pivních tácků s sebou nezapomene vzít naše pivní podtácky a touto dobou už by měly být k dispozici i sklenice s logem pivovaru. Plánujeme tudíž i nějaký ten dárkový balíček obsahující sklenici podtácek a možná i něco navíc. Ale to se nechte překvapit …

Vzhledem k tomu, že je festival v sobotu a nedaleko od Českých Budějovic, je toto jedinečná příležitost pro pivní turisty. Tak trošku náhodou můžete prožít zajímavý víkend s BEERANKEM. Stačí si jen rezervovat pokoj u nás v hostelu na pátek a sobotu. V pátek ochutnáte BEERANKA v naší bar a prohlédnete si krásy našeho historického města v běžném pátečním večerním frmolu. Následně budete mít v sobotu dost času na obhlídku okolí či lenošení, pročež doporučujeme kachničku nebo jelítko k obědu a hurá na festival. Jaká další piva budete mít možnost na festivalu ochutnat se dozvíte již brzy na našem webu nebo na webu pořadatele festivalu „NA JEDNO„.

A aby toho nebylo málo. Již brzy budeme mít za sebou další „poprvé“. Poprvé budete mít totiž možnost ochutnat BEERANKA jinde než v Singer pub. Mělo by se jednat o stálou spolupráci. Kde? Kdy? To se již brzy dozvíte. Více informací pro vás budeme mít jak v Singer pub tak i zde na webu. Možná jednu malou nápovědu bychom pro vás měli. I nám chybí možnost dát si malého BEERANKA k chutnému jídlu. Teď už jen můžete hádat v které z kvalitních budějovických restauracích bude k mání točený BEERANEK.

Hezký den vám všem, pivní přátelé

Podtácky BEERANEK v.1

Z výroby jsem vyzvedli 1. verzi originálních BEERANEK podtácků. Je to první sada. Objevujeme neprozkoumaná uzemí. Opět. Jako již tolikrát v poslením roce. Zvládli jsme stavbu pivovaru, zavedení výroby piva, ale i z takové věci jako jsou 1. pivní podtácky jsme nervozní. Snad se podaří vše jak má a QR kód bude čitelný na všech zařízeních.

Debatovali jsme jak s tímto marketinkovým produktem budeme nakládat a výsledkem je, že tácky nebudeme zasílat poštou. A to z toho důvodu, že jich nebude tisknuto dostatečné množství. Samozřejmě chceme dát šanci sběratelům pivních podtácků. Z tohoto důvodu bude z každé sady podtácků „archivována“ sada 250 ks podtácků.
Část podtácků bude určena pro sběratele. Čas od času na webu vyhlásíme nějakou soutěž a jedna z cen bude určitě sada podtácků BEERANEK. Další způsob jak budete moci získat naše podtácky, bude učást na pivních festivalech, kterých se s naším pivem v budoucnosti zúčastníme. Informace o tom, na kterém festivalu nás budete moci najít, zveřejníme vždy s dostatečným časovým předstihem na našem webu. Pro letošek je zatím plánována pouze návštěva města Písek. Termín upřesníme na webu, včetně dalších potřebných informací.
Další způsob jak získat naše pivní podtácky je samozřejmě návštěva našeho pivovaru. Nejlépe několikadenní. Máte totiž možnost se ubytovat v našem hostelu přímo nad pivovarem a spojit tak objevovaní malebných koutů jižních Čech s ochutnávkou našeho piva v baru Singer pub a posbíráním nějakých těch propagačních materiálů.

Vlastních marketingových produktů do budoucna plánujeme víc. Nyní již například řešíme umístění vlastní grafiky na sklenice a … A nechte se překvapit. Sledujte náš web. Přijeďtě navštívit náš hostel. A vy budějičáci, pijte naše pivo a (s)mějte se dobře. Hlavně vy dva za barem :-).

Saint Patrick 2014

Jeden z našich nejmilejších svátků se nezadržitelně blíží. 17.3. vypukne v Singer pub bujaré veselí na počest irského patrona svatého Patrika. Vyhrabeme jako každý rok vše zelené co najdeme a vyzdobíme bar v irském stylu. Pokud byste doma někdo našel nějaký vhodný doplněk výzdoby, který byste mohl postrádat či zapůjčit, pak neváhejte a přineste nám ho na bar. Tento rok nám program na svatého Patrika obohatí hostesky od Tullamore Dew – soutěžit se bude o trička, super bekovky a další dárky. Jak jinak než v zelené barvě. beerpatrick1

Hlavní bod programu je však jasný – ochutnávka našeho prvního speciálního ležáku. Přijďte ochutnat našeho BEERPATRICKA. Svěží pitelný 11° ležák plzeňského typu, nazelenalé barvy. Jeho chuť vás zajisté příjemně překvapí. Mělo by se jednat o jeden z našich tradičních speciálů. Aspoň takový je plán. BEERPATRICK by měl být vařen pravidelně každý rok na svátek svatého Patricka. Takových pravidelných speciálů pro vás máme připraveno víc. Další, na který se můžete těšit, asi snadno uhodnete sami 🙂 .

Přejeme vám hezký zbytek víkendu a těšíme se na vaši návštěvu.
PS: zprovoznili jsme pro vás Beerankovo facebook, tak doufáme že nás bude „lajkovat“ jak divý.

Beeranek 11° – světlá – stáčení

Stáčení Beeranka proběhlo hladce a várka je podařená. Na to jak krátkou dobu pivo vaříme se s naším pivovarem sžíváme rychle. Proběhlo i nějaké to focení a ochutnávání. Ale také důkladné uklízení a čištění všeho použitého materiálu. Postupně si zažíváme rutiny spojené s výrobou piva. Čistota je zvlášť důležitá, jinak bychom nemohli dosáhnout trvále kvalitní a neměnné chuti, typické pro náš světlý nepasterizovaný a nefiltrovaný ležák plzeňského typu.
Vytváříme nejen novou značku na trhu, ale i nový chuťový standart v rámci stálé českobudějovické nabídky piv. Beeranek 11° – světlý tu s námi bude stále a tak musíme zvlášť dbát na přísné dodržení všech norem a postupů při jeho výrobě. Jen tak zajistíme, že vám bude chutnat a budete se rádi vracet na svých pár „bíránků“. Jsou to jedinečné okamžiky. Podívejte se na ně v galerii.

Do budoucna pro vás plánujeme pivní speciály ke zvláštním datům, pivní podtácky i vlastní sklenice a možná se časem dostaneme i k dalším propagačním materiálům. 1. speciál vás čeká už v březnu – máte se prostě na co těšit.

Dějiny objektu

Minipivovar BEERANEK se nachází v samém centru Českých Budějovic. Už číslo popisné domu něco napovídá. A vzhledem k tomu, že je dům součástí zadního traktu domu stojícího přímo na náměstí Přemysla Otakara II. je zřejmé, že se jedná o jeden z prvních domů, který byl v Českých Budějovicích postaven. Navíc byl dům č.p. 4 prvním právovarečný domem v Českých Budějovicích. Domy s takovou historií v sobě ukrývají spoustu tajemství a příběhů. Pokusíme se některá tato tajemství odhalit a předat vám je prostřednictvím webu.

Česká 4 AKA 7

Historie objektu – 1. kapitola

Českobudějovický měšťanský dům na náměstí Přemysla Otakara II. čp. 4, nesoucí po posledním dosti nesmyslném přečíslování asi před půl stoletím čp. 7, je situován do západní radniční fronty hlavního náměstí a náležel s ní do Prundlovy čili Druhé městské čtvrti. Na rozdíl od radnice (čp. 1) a domu čp. 2, který se v druhé půli 19. století stal rovněž součástí radničního komplexu, zaujímal náš objekt šířku normální pro většinu domů na náměstí, hloubkou prostupoval celým blokem až do České ulice, kde nese jeho zadní trakt orientační číslo 55. Této normalizované šířce parcely odpovídalo i ocenění domu v knihách losungů (městských dávek), které se nevymykalo průměru ceny domu na náměstí, jenž se v 14. – 16. století pohyboval mezi 3 a 8 hřivnami. Není pochyby, že měštiště našeho objektu bylo pro svou výhodnou a exponovanou polohu na náměstí zastavěno již od samých počátků města v šedesátých letech 13. století. Jeho gotickému jádru nasvědčuje dispozice pozoruhodná rozsáhlou síní se čtyřmi křížovými poli zabírající celý přední přízemní trakt a také dispozicí zadního dílu přízemí vlevo s úzkou zaklenutou chodbou na dvůr, vpravo pak s dvojlodní komorou, původně o šesti křížových polích na dvojici středních podpor .Dům se proto stal kabinetním příkladem vývoje gotické a renesanční městské architektury uváděným většinou literatury o tomto tématu.
Nejstarší známý majitel našeho domu je znám již ze sklonku 14. století. Podle první dochované knihy losungů z 1et 1396-1416 a jí předcházejících berních rejstříků z let 1384 a 1385 byl oceněn stejně jako i později na 8 a půl hřiven a vlastnil ho tehdy Hanko z Lomnice, jehož majetek se pohyboval mezi 29 ½ až 40 ½ hřivnami, mj. přiznával dvůr za 20 hřiven a přechodně obchod se solí. V letech 1402-1404 byl i členem městské rady. Po roce 1407 koupil dům Petr Valcha, syn Martina Valchy vlastnícího dům na severní straně náměstí. Petr platil kromě domu z řemesla a přechodně z obchodu se solí, z movitého i nemovitého majetku, celkem z 22 ½ až 29 ½ hřiven. Ve vojenských rejstřících z husitského údobí byl pak několikrát uveden jako ručitel za zajaté stoupence husitství, což by mohlo nasvědčovat o ne zcela nepřátelskému poměru k husitům; členem městské rady byl v letech 1412-1413.

 

Pivovar na míru

Zdá se vám toto spojení divné? Možná ano, ale v době kdy můžete mít vše co chcete, kromě čistého ovzduší, demokracie v Číně a benzínu za 25 Kč, je možné si zadat i stavbu pivovaru na míru. V době kdy jsem se rozhodoval pro stavbu pivovaru ve svém baru, bylo v místě varny piva „V.I.P. separé“ pro stálé hosty a přátele. Vzniklo tedy dilema, zda se takto připravit o žádané místo pro hosty v baru. Nicméně dříve byla v tomto prostoru kuchyň (v době její největší slávy jsme prodávali až 70 jídel denně). S otevíráním nových a nových restaurací v centru, úzce zaměřených na různé typy gastronomie,ztrácela kuchyň postavená pouze na minutkách na významu a v centru pozornosti byl bar irského pubu. Posledního, kde se v jižních čechách točil Guinness. Následné zavedení předpisů EU znemožnilo další provozovaní kuchyně na takto malém prostoru a tak vzniklo zmíněné separé. Nostalgicky jsem si vzpomněl na den jeho otevření, kdy jsem musel konstatovat, že 30 lidí v prostoru dimenzovaném pro 8 hostů, utratilo jen za Hot Shoty víc, než vydělala kuchyně za celý poslední měsíc její existence. Život je změna a pivovar dostal zelenou.

Už během přípravy projektu jsem se seznámil s Petrem Dvořákem, naším sládkem, a jeho letité zkušenosti byly nedocenitelné a usnadnily mi mnohá rozhodnutí. Přes 20 let praxe prostě nemůžete dohnat za rok či dva. Náš vkus na piva je stejný. Máme rádi lehké pitelné, skoro bych řekl letní, ležáky. Piva s plnou chutí, medovou barvou, vyráběná z nejlepších dostupných surovin a skvělou vlastností navíc. I po „6 kouscích“ budete schopni všechny tyto jeho vlastnosti ocenit. Nejsme tu na honu procent, chceme vyrábět poctivá a chutná piva s nezaměnitelnou chutí.
Příprava celého projektu stavby pivovaru nebyla jednoduchá. Jedná se totiž možná o, co do prostoru, nejmenší varnu piva v Čechách. Jen zařizování všech povolení mi zabralo více jak půl roku. Sama výroba varny piva na zakázku se protáhla na několik měsíců. Tomu všemu ovšem předcházelo nepředstavitelné množství přípravných stavebních prací.

Stavební práce zabraly stovky hodin v průběhu více jak jednoho roku. Stavbě pivovaru předcházela logicky i rekonstrukce našeho baru. Vše začalo v lednu 2013 rekontrukcí sociálního zařízení (po 16 letech došlo k prohození dámských a pánských záchodů – a dodnes někteří v pozdějších hodinách bloudí), úpravami kanalizace, obložením stěn atd atd a to vše bez nutnosti na jedniný den uzavřít provoz baru. Celá akce pak vyvrcholila průrazem pro odvod mladiny z varny v baru, do spilky v přední části objektu. Místy jsme museli odstraňovat opatrně i kameny o velikosti 80×30 cm. Budování pivovaru budeme na webu určitě ještě věnovat prostor v několika samotných kapitolách.
Prostor vyhrazený varně piva není velký a museli jsme zde tedy hodně improvizovat. Na míru byla vyrobena atypická varna s úzkými varnými nádobami o objemu 5 hl. Spilka je s varnou propojena hadicí vedoucí uvnitř trubky o průměru 10, kterou odvádíme po vaření mladinu, schlazenou pomocí dvoustupňového deskového chladiče ze 100°C, na zákvasnou teplotu 10°C. S místem jsem při stavbě pivovaru museli zacházet „jako se solí“, neboť ho skutečně nebylo na zbyt. I k tomuto se v budoucnu určitě ještě vrátíme v některé z kapitol o pivovaru.

Co se týče samotného vaření piva. Vzhledem k použitým materiálům a technologiím bude předpokládaná doba hlavního kvašení, u námi vybraných druhů piv, v rozmezí 5 – 7 dnů a následná doba zrání v ležáckých tancích bude cca. měsíc. Samozřejmě, že se tyto časy budou lišit v závisloti na vnější teplotě, dle použitého typu sladu a koneckonců i dle typu vařeného piva.

V naší rubrice pivovar se budeme věnovat nejen našemu pivovaru, ale i o technologii výroby piva jako takové. Víte co je to rmutování? Znáte rozdíly mezi spodním a svrchním kvašením? Máte radši Ale nebo Kriek? Pokud neznáte odpověď na tyto otázky, pak sledujte náš web. Pokud odpovědi znáte tak nám přijďte říct na bar jak vám chutná náš Beeranek.

Pivo jako fenomén

Ingredience potřebné k přípravě piva

Voda
Chmel otáčivý
Slad
Pivovarské kvasinky

H2O, základní podmínka pro existenci života na zemi
Humulus lupulus, vytrvalá dvoudomá pravotočivá liána z čeledi konopovitých
naklíčené a usušené obilné zrno, základní surovina pro výrobu piva a whisky
kvasnice, jednobuněčné organismy přeměňující zkvasitelné cukry na ethanol

Pivo

Osvěžující, výživný, chutný a „levný“ nápoj. Pro svou cenu bylo pivo staročechy označováno za tekutý chléb. Je zde s námi od nepaměti, v podstatě od doby, kdy lidé začali pěstovat obiloviny. K výrobě se používali určitě ječmen, pšenice, oves, proso i čočka a piva se zřejmě dochucovala různými bylinkami. Objev piva byl bezesporu dílem náhody. Nějaké líné hospodyni zřejmě zkvasila voda v nádobě na drcení obilí a první pivo bylo na světě. Ano, může tomu být tak, že pivo vynalezly ženy. Alespoň dle dochovaných historických pramenů vždy pivo připravovaly i roznášely ženy a to až do doby, kdy prošla výroba piva průmyslovou revolucí.Padá vám pěna? S chutí do toho

Za pravděpodobné místo objevu piva ja obecně považována Mezopotámie. První písemné zmínky o nápoji ze zkvašených obilovin jsou dochovány z třetího tisíciletí před naším letopočtem. Dle důvěryhodných odhadů je doba objevu piva datována ještě o více jak 4 tisíciletí dříve.

Zajímavým faktem pak je, že se dochovaly zmínky o pivu, ale nikoliv a jeho přípravě. Z dochovaných zdrojů vyplývá, že to bylo z toho důvodu, že postup přípravy každý znal. Vaření piva bylo naprosto samozřejmostí v bežné domácnosti.

První dochovanou písemnou zmínkou o pivu v Českých zemích je nadační listina krále Vratislava II. z roku 1088 pro vyšehradský chrám, ve kterém přiděluje kanovníkům desátek z chmele. Nejstarším pivovarem v čechách je pak Břevnovský klášterní pivovar, který byl založen roku 993. Pivo však na území české republiky vařili již Keltové.

Přesto, že se pivo vaří z různých ingerdiencí po celém světě, je České pivo v tomto oboru unikát. Nejenže je České pivo chráněným zeměpisným označením Evropské unie, ale znalci piva poznají České pivo bezpečně od ostatních. A hned. České pivo je voňavější a o něco tmavší než většina zahraničních spodně kvašených ležáků. Rozdíl v kvalitě a chuti je údajně zjistitelný i při chemických rozborech. Zda zato může kvalita ingrediencí, odbornost sládků či historický vývoj, to se můžeme jen dohadovat.

Pivo je historicky neodmyslitelně spjato s městem České Budějovice a pojem Budějovický Budvar je světová veličina. A není slavný jen pro spory s americkým Budweiserem, ale především pro svou chuť, která vychází z dlouholeté tradice vaření piva v Českých Budějovicích.

Chceme proto dál šířit slávu Českého piva a budeme je vařit poctivě a vždy z kvalitních surovin. Náš hostel navštěvují hojnou měrou cizinci a nechceme přece udělat našemu pivu ostudu.

Pivo patří v současnoti k nejkonzumovanějším alkoholickým nápojům na světe a je konzumováno v podstatě všude. A musím s hrdostí říct, že my češi držíme v konzumaci piva na hlavu za rok přední přícky. Jen tak dál.

V naší rubrice pivo se vám budeme snažit přinášet zajímavé informace ze světa piva. A to jak z historie, tak ze současnosti. Jsme otevřeni debatě o našich článcích a názorech – vyjádřete svůj názor, napište nám. Nebo ještě lépe. Přijďte si k nám „poplkat“ a dejte si k tomu pár Beeranků.

Světlý ležák plzeňského typu

V současnosti nejkonzumovanější typ piva na světě je ryze český vynález. Tento typ piva poprvé uvařil dne 5. 10. 1842 v Plzni bavorský sládek Josef Groll z Vilshofenu, který byl pozván plzeňskými radními v roce 1840, aby vyučoval německé postupy vaření piva v čechách. Proč uvařil tradiční české pivo bavorský sládek?

Ačkoli mělo české pivovarnictví dlouhou tradici, trpělo jedním zásadním neduhem. Bylo to takzvané divoké kvašení, díky kterému byla údajně kvalita piva velmi nestabilní. V roce 1838 prý zoufalí plzeňští sládci vyvalili 38 barelů divokými kvasinkami znehodoceného piva a vylili je jen tak na ulici. Při pohledu na zlatavý mok stékající příkopy do řeky Radbúzy, přemýšleli co je třeba změnit. Všem bylo jasné, že klíčová je kvalita kvasinek a stabilita výrobního procesu. Legenda dokonce říká, že někdy kolem roku 1840 jistý mnich propašoval z Barorska náklad z nejcenějších. Kvalitní bavorské pivovarské kvasinky. Ať už tomu bylo tak nebo onak, když dorazil do Plzně Josef Groll v roce 1840, měl k dispozici pro vaření piva i kvalitní pivovarské kvasinky. Po určité době pokusů s pro něj netradičními surovinami – měkká plzeňská voda na pískovém podloží, světlejší český slad připravovaný anglickou technologií a i v bavorsku známým kvalitním žateckým chmelem – se mu podařilo uvařit pivo, jež určilo nejvyšší standart pro další staletí, bez nadsázky.

000000-beer-512Po uvaření první várky piva plzeňského typu, prý byli všichni překvapeni jeho vzhledem. Světlá barva a průhlednost piva nebyla v té době bežná věc. A navíc ta osvěžující chuť, zcela odlišná od těžkých bavorských ležáků. Všem bylo jasné, že je na světě naprosto nový typ piva. Díky skvělým chuťovým vlastnostem se začlo plzeňské pivo rychle šířit do světa. 35 pražských hostinců nabízelo plzeňské pivo již v roce 1853. V roce 1856 jste se konečně mohli osvěžit něčím pořádným i ve Vídni a Paříž podlehla o dalších 6 let později. I z tohoto důvodu došlo k vytvoření ochranné známky Pilsner Beer (Plzeňské pivo) a její registraci 1.3.1859 u Obchodní a živnostenské komory v Plzni. I přes tato opatření se Plzeňské pivo stalo nejkopírovanějším pivem na světě, což nakonec ve výsledku vedlo k tomu, že nově vzniklé pivo má dnes jméno pivo plzeňského typu.

České Plzeňské pivo je tradiční spodně kvašený ležák zlatavé barvy. Pivo je vždy dobře prochmeleno a má své nezaměnitelné aroma. Stejným způsobem již bylo pivo vařeno i dříve a jinde než v Plzni. Specifické české podmínky však daly vzniknout pivu, jehož výrobu se dodnes snaží napodobit mnoho výrobců po celém světě. A jedním z hlavních faktorů je určitě i voda řeky Radbúzy, na kterou se dívali smutně dívali sládci v roce 1838, kdy jedna z jejich posledních divoce zkvašených várek piva tekla proudem strouhou u cesty do proudu Radbúzy.