Ingredience potřebné k přípravě piva
Voda
Chmel otáčivý
Slad
Pivovarské kvasinky
H2O, základní podmínka pro existenci života na zemi
Humulus lupulus, vytrvalá dvoudomá pravotočivá liána z čeledi konopovitých
naklíčené a usušené obilné zrno, základní surovina pro výrobu piva a whisky
kvasnice, jednobuněčné organismy přeměňující zkvasitelné cukry na ethanol
Pivo
Osvěžující, výživný, chutný a “levný” nápoj. Pro svou cenu bylo pivo staročechy označováno za tekutý chléb. Je zde s námi od nepaměti, v podstatě od doby, kdy lidé začali pěstovat obiloviny. K výrobě se používali určitě ječmen, pšenice, oves, proso i čočka a piva se zřejmě dochucovala různými bylinkami. Objev piva byl bezesporu dílem náhody. Nějaké líné hospodyni zřejmě zkvasila voda v nádobě na drcení obilí a první pivo bylo na světě. Ano, může tomu být tak, že pivo vynalezly ženy. Alespoň dle dochovaných historických pramenů vždy pivo připravovaly i roznášely ženy a to až do doby, kdy prošla výroba piva průmyslovou revolucí.
Za pravděpodobné místo objevu piva ja obecně považována Mezopotámie. První písemné zmínky o nápoji ze zkvašených obilovin jsou dochovány z třetího tisíciletí před naším letopočtem. Dle důvěryhodných odhadů je doba objevu piva datována ještě o více jak 4 tisíciletí dříve.
Zajímavým faktem pak je, že se dochovaly zmínky o pivu, ale nikoliv a jeho přípravě. Z dochovaných zdrojů vyplývá, že to bylo z toho důvodu, že postup přípravy každý znal. Vaření piva bylo naprosto samozřejmostí v bežné domácnosti.
První dochovanou písemnou zmínkou o pivu v Českých zemích je nadační listina krále Vratislava II. z roku 1088 pro vyšehradský chrám, ve kterém přiděluje kanovníkům desátek z chmele. Nejstarším pivovarem v čechách je pak Břevnovský klášterní pivovar, který byl založen roku 993. Pivo však na území české republiky vařili již Keltové.
Přesto, že se pivo vaří z různých ingerdiencí po celém světě, je České pivo v tomto oboru unikát. Nejenže je České pivo chráněným zeměpisným označením Evropské unie, ale znalci piva poznají České pivo bezpečně od ostatních. A hned. České pivo je voňavější a o něco tmavší než většina zahraničních spodně kvašených ležáků. Rozdíl v kvalitě a chuti je údajně zjistitelný i při chemických rozborech. Zda zato může kvalita ingrediencí, odbornost sládků či historický vývoj, to se můžeme jen dohadovat.
Pivo je historicky neodmyslitelně spjato s městem České Budějovice a pojem Budějovický Budvar je světová veličina. A není slavný jen pro spory s americkým Budweiserem, ale především pro svou chuť, která vychází z dlouholeté tradice vaření piva v Českých Budějovicích.
Chceme proto dál šířit slávu Českého piva a budeme je vařit poctivě a vždy z kvalitních surovin. Náš hostel navštěvují hojnou měrou cizinci a nechceme přece udělat našemu pivu ostudu.
Pivo patří v současnoti k nejkonzumovanějším alkoholickým nápojům na světe a je konzumováno v podstatě všude. A musím s hrdostí říct, že my češi držíme v konzumaci piva na hlavu za rok přední přícky. Jen tak dál.
V naší rubrice pivo se vám budeme snažit přinášet zajímavé informace ze světa piva. A to jak z historie, tak ze současnosti. Jsme otevřeni debatě o našich článcích a názorech – vyjádřete svůj názor, napište nám. Nebo ještě lépe. Přijďte si k nám “poplkat” a dejte si k tomu pár Beeranků.
Pivo jako fenomén
/v PivoIngredience potřebné k přípravě piva
Voda
Chmel otáčivý
Slad
Pivovarské kvasinky
H2O, základní podmínka pro existenci života na zemi
Humulus lupulus, vytrvalá dvoudomá pravotočivá liána z čeledi konopovitých
naklíčené a usušené obilné zrno, základní surovina pro výrobu piva a whisky
kvasnice, jednobuněčné organismy přeměňující zkvasitelné cukry na ethanol
Pivo
Osvěžující, výživný, chutný a “levný” nápoj. Pro svou cenu bylo pivo staročechy označováno za tekutý chléb. Je zde s námi od nepaměti, v podstatě od doby, kdy lidé začali pěstovat obiloviny. K výrobě se používali určitě ječmen, pšenice, oves, proso i čočka a piva se zřejmě dochucovala různými bylinkami. Objev piva byl bezesporu dílem náhody. Nějaké líné hospodyni zřejmě zkvasila voda v nádobě na drcení obilí a první pivo bylo na světě. Ano, může tomu být tak, že pivo vynalezly ženy. Alespoň dle dochovaných historických pramenů vždy pivo připravovaly i roznášely ženy a to až do doby, kdy prošla výroba piva průmyslovou revolucí.
Za pravděpodobné místo objevu piva ja obecně považována Mezopotámie. První písemné zmínky o nápoji ze zkvašených obilovin jsou dochovány z třetího tisíciletí před naším letopočtem. Dle důvěryhodných odhadů je doba objevu piva datována ještě o více jak 4 tisíciletí dříve.
Zajímavým faktem pak je, že se dochovaly zmínky o pivu, ale nikoliv a jeho přípravě. Z dochovaných zdrojů vyplývá, že to bylo z toho důvodu, že postup přípravy každý znal. Vaření piva bylo naprosto samozřejmostí v bežné domácnosti.
První dochovanou písemnou zmínkou o pivu v Českých zemích je nadační listina krále Vratislava II. z roku 1088 pro vyšehradský chrám, ve kterém přiděluje kanovníkům desátek z chmele. Nejstarším pivovarem v čechách je pak Břevnovský klášterní pivovar, který byl založen roku 993. Pivo však na území české republiky vařili již Keltové.
Přesto, že se pivo vaří z různých ingerdiencí po celém světě, je České pivo v tomto oboru unikát. Nejenže je České pivo chráněným zeměpisným označením Evropské unie, ale znalci piva poznají České pivo bezpečně od ostatních. A hned. České pivo je voňavější a o něco tmavší než většina zahraničních spodně kvašených ležáků. Rozdíl v kvalitě a chuti je údajně zjistitelný i při chemických rozborech. Zda zato může kvalita ingrediencí, odbornost sládků či historický vývoj, to se můžeme jen dohadovat.
Pivo je historicky neodmyslitelně spjato s městem České Budějovice a pojem Budějovický Budvar je světová veličina. A není slavný jen pro spory s americkým Budweiserem, ale především pro svou chuť, která vychází z dlouholeté tradice vaření piva v Českých Budějovicích.
Chceme proto dál šířit slávu Českého piva a budeme je vařit poctivě a vždy z kvalitních surovin. Náš hostel navštěvují hojnou měrou cizinci a nechceme přece udělat našemu pivu ostudu.
Pivo patří v současnoti k nejkonzumovanějším alkoholickým nápojům na světe a je konzumováno v podstatě všude. A musím s hrdostí říct, že my češi držíme v konzumaci piva na hlavu za rok přední přícky. Jen tak dál.
V naší rubrice pivo se vám budeme snažit přinášet zajímavé informace ze světa piva. A to jak z historie, tak ze současnosti. Jsme otevřeni debatě o našich článcích a názorech – vyjádřete svůj názor, napište nám. Nebo ještě lépe. Přijďte si k nám “poplkat” a dejte si k tomu pár Beeranků.
Světlý ležák plzeňského typu
/v PivoV současnosti nejkonzumovanější typ piva na světě je ryze český vynález. Tento typ piva poprvé uvařil dne 5. 10. 1842 v Plzni bavorský sládek Josef Groll z Vilshofenu, který byl pozván plzeňskými radními v roce 1840, aby vyučoval německé postupy vaření piva v čechách. Proč uvařil tradiční české pivo bavorský sládek?
Ačkoli mělo české pivovarnictví dlouhou tradici, trpělo jedním zásadním neduhem. Bylo to takzvané divoké kvašení, díky kterému byla údajně kvalita piva velmi nestabilní. V roce 1838 prý zoufalí plzeňští sládci vyvalili 38 barelů divokými kvasinkami znehodoceného piva a vylili je jen tak na ulici. Při pohledu na zlatavý mok stékající příkopy do řeky Radbúzy, přemýšleli co je třeba změnit. Všem bylo jasné, že klíčová je kvalita kvasinek a stabilita výrobního procesu. Legenda dokonce říká, že někdy kolem roku 1840 jistý mnich propašoval z Barorska náklad z nejcenějších. Kvalitní bavorské pivovarské kvasinky. Ať už tomu bylo tak nebo onak, když dorazil do Plzně Josef Groll v roce 1840, měl k dispozici pro vaření piva i kvalitní pivovarské kvasinky. Po určité době pokusů s pro něj netradičními surovinami – měkká plzeňská voda na pískovém podloží, světlejší český slad připravovaný anglickou technologií a i v bavorsku známým kvalitním žateckým chmelem – se mu podařilo uvařit pivo, jež určilo nejvyšší standart pro další staletí, bez nadsázky.
České Plzeňské pivo je tradiční spodně kvašený ležák zlatavé barvy. Pivo je vždy dobře prochmeleno a má své nezaměnitelné aroma. Stejným způsobem již bylo pivo vařeno i dříve a jinde než v Plzni. Specifické české podmínky však daly vzniknout pivu, jehož výrobu se dodnes snaží napodobit mnoho výrobců po celém světě. A jedním z hlavních faktorů je určitě i voda řeky Radbúzy, na kterou se dívali smutně dívali sládci v roce 1838, kdy jedna z jejich posledních divoce zkvašených várek piva tekla proudem strouhou u cesty do proudu Radbúzy.