Příspěvky

Dějiny objektu

/v
Maps were disabled by the visitor on this site. Click to open the map in a new window.

Minipivovar BEERANEK se nachází v samém centru Českých Budějovic. Už číslo popisné domu něco napovídá. A vzhledem k tomu, že je dům součástí zadního traktu domu stojícího přímo na náměstí Přemysla Otakara II. je zřejmé, že se jedná o jeden z prvních domů, který byl v Českých Budějovicích postaven. Navíc byl dům č.p. 4 prvním právovarečný domem v Českých Budějovicích.  Domy s takovou historií v sobě ukrývají spoustu tajemství a příběhů. Pokusíme se některá tato tajemství odhalit a předat vám je prostřednictvím webu.

Česká 4 AKA 7

Historie objektu – 1. kapitola

Českobudějovický měšťanský dům na náměstí Přemysla Otakara II. čp. 4, nesoucí po posledním dosti nesmyslném přečíslování asi před půl stoletím čp. 7, je situován do západní radniční fronty hlavního náměstí a náležel s ní do Prundlovy čili Druhé městské čtvrti. Na rozdíl od radnice (čp. 1) a domu čp. 2, který se v druhé půli 19. století stal rovněž součástí radničního komplexu, zaujímal náš objekt šířku normální pro většinu domů na náměstí, hloubkou prostupoval celým blokem až do České ulice, kde nese jeho zadní trakt orientační číslo 55. Této normalizované šířce parcely odpovídalo i ocenění domu v knihách losungů (městských dávek), které se nevymykalo průměru ceny domu na náměstí, jenž se v 14. – 16. století pohyboval mezi 3 a 8 hřivnami. Není pochyby, že měštiště našeho objektu bylo pro svou výhodnou a exponovanou polohu na náměstí zastavěno již od samých počátků města v šedesátých letech 13. století. Jeho gotickému jádru nasvědčuje dispozice pozoruhodná rozsáhlou síní se čtyřmi křížovými poli zabírající celý přední přízemní trakt a také dispozicí zadního dílu přízemí vlevo s úzkou zaklenutou chodbou na dvůr, vpravo pak s dvojlodní komorou, původně o šesti křížových polích na dvojici středních podpor .Dům se proto stal kabinetním příkladem vývoje gotické a renesanční městské architektury uváděným většinou literatury o tomto tématu.
Nejstarší známý majitel našeho domu je znám již ze sklonku 14. století. Podle první dochované knihy losungů z 1et 1396-1416 a jí předcházejících berních rejstříků z let 1384 a 1385 byl oceněn stejně jako i později na 8 a půl hřiven a vlastnil ho tehdy Hanko z Lomnice, jehož majetek se pohyboval mezi 29 ½ až 40 ½ hřivnami, mj. přiznával dvůr za 20 hřiven a přechodně obchod se solí. V letech 1402-1404 byl i členem městské rady. Po roce 1407 koupil dům Petr Valcha, syn Martina Valchy vlastnícího dům na severní straně náměstí. Petr platil kromě domu z řemesla a přechodně z obchodu se solí, z movitého i nemovitého majetku, celkem z 22 ½ až 29 ½ hřiven. Ve vojenských rejstřících z husitského údobí byl pak několikrát uveden jako ručitel za zajaté stoupence husitství, což by mohlo nasvědčovat o ne zcela nepřátelskému poměru k husitům; členem městské rady byl v letech 1412-1413.

 

Pivo jako fenomén

/v

Ingredience potřebné k přípravě piva

Voda
Chmel otáčivý
Slad
Pivovarské kvasinky

H2O, základní podmínka pro existenci života na zemi
Humulus lupulus, vytrvalá dvoudomá pravotočivá liána z čeledi konopovitých
naklíčené a usušené obilné zrno, základní surovina pro výrobu piva a whisky
kvasnice, jednobuněčné organismy přeměňující zkvasitelné cukry na ethanol

Pivo

Osvěžující, výživný, chutný a “levný” nápoj. Pro svou cenu bylo pivo staročechy označováno za tekutý chléb. Je zde s námi od nepaměti, v podstatě od doby, kdy lidé začali pěstovat obiloviny. K výrobě se používali určitě ječmen, pšenice, oves, proso i čočka a piva se zřejmě dochucovala různými bylinkami. Objev piva byl bezesporu dílem náhody. Nějaké líné hospodyni zřejmě zkvasila voda v nádobě na drcení obilí a první pivo bylo na světě. Ano, může tomu být tak, že pivo vynalezly ženy. Alespoň dle dochovaných historických pramenů vždy pivo připravovaly i roznášely ženy a to až do doby, kdy prošla výroba piva průmyslovou revolucí.Padá vám pěna? S chutí do toho

Za pravděpodobné místo objevu piva ja obecně považována Mezopotámie. První písemné zmínky o nápoji ze zkvašených obilovin jsou dochovány z třetího tisíciletí před naším letopočtem. Dle důvěryhodných odhadů je doba objevu piva datována ještě o více jak 4 tisíciletí dříve.

Zajímavým faktem pak je, že se dochovaly zmínky o pivu, ale nikoliv a jeho přípravě. Z dochovaných zdrojů vyplývá, že to bylo z toho důvodu, že postup přípravy každý znal. Vaření piva bylo naprosto samozřejmostí v bežné domácnosti.

První dochovanou písemnou zmínkou o pivu v Českých zemích je nadační listina krále Vratislava II. z roku 1088 pro vyšehradský chrám, ve kterém přiděluje kanovníkům desátek z chmele. Nejstarším pivovarem v čechách je pak Břevnovský klášterní pivovar, který byl založen roku 993. Pivo však na území české republiky vařili již Keltové.

Přesto, že se pivo vaří z různých ingerdiencí po celém světě, je České pivo v tomto oboru unikát. Nejenže je České pivo chráněným zeměpisným označením Evropské unie, ale znalci piva poznají České pivo bezpečně od ostatních. A hned. České pivo je voňavější a o něco tmavší než většina zahraničních spodně kvašených ležáků. Rozdíl v kvalitě a chuti je údajně zjistitelný i při chemických rozborech. Zda zato může kvalita ingrediencí, odbornost sládků či historický vývoj, to se můžeme jen dohadovat.

Pivo je historicky neodmyslitelně spjato s městem České Budějovice a pojem Budějovický Budvar je světová veličina. A není slavný jen pro spory s americkým Budweiserem, ale především pro svou chuť, která vychází z dlouholeté tradice vaření piva v Českých Budějovicích.

Chceme proto dál šířit slávu Českého piva a budeme je vařit poctivě a vždy z kvalitních surovin. Náš hostel navštěvují hojnou měrou cizinci a nechceme přece udělat našemu pivu ostudu.

Pivo patří v současnoti k nejkonzumovanějším alkoholickým nápojům na světe a je konzumováno v podstatě všude. A musím s hrdostí říct, že my češi držíme v konzumaci piva na hlavu za rok přední přícky. Jen tak dál.

V naší rubrice pivo se vám budeme snažit přinášet zajímavé informace ze světa piva. A to jak z historie, tak ze současnosti. Jsme otevřeni debatě o našich článcích a názorech – vyjádřete svůj názor, napište nám. Nebo ještě lépe. Přijďte si k nám “poplkat” a dejte si k tomu pár Beeranků.