Minipivovar BEERANEK se nachází v samém centru Českých Budějovic. Už číslo popisné domu něco napovídá. A vzhledem k tomu, že je dům součástí zadního traktu domu stojícího přímo na náměstí Přemysla Otakara II. je zřejmé, že se jedná o jeden z prvních domů, který byl v Českých Budějovicích postaven. Navíc byl dům č.p. 4 prvním právovarečný domem v Českých Budějovicích.  Domy s takovou historií v sobě ukrývají spoustu tajemství a příběhů. Pokusíme se některá tato tajemství odhalit a předat vám je prostřednictvím webu.

Českobudějovický měšťanský dům na náměstí Přemysla Otakara II. čp. 4, nesoucí po posledním dosti nesmyslném přečíslování asi před půl stoletím čp. 7, je situován do západní radniční fronty hlavního náměstí a náležel s ní do Prundlovy čili Druhé městské čtvrti. Na rozdíl od radnice (čp. 1) a domu čp. 2, který se v druhé půli 19. století stal rovněž součástí radničního komplexu, zaujímal náš objekt šířku normální pro většinu domů na náměstí, hloubkou prostupoval celým blokem až do České ulice, kde nese jeho zadní trakt orientační číslo 55. Této normalizované šířce parcely odpovídalo i ocenění domu v knihách losungů (městských dávek), které se nevymykalo průměru ceny domu na náměstí, jenž se v 14. – 16. století pohyboval mezi 3 a 8 hřivnami. Není pochyby, že měštiště našeho objektu bylo pro svou výhodnou a exponovanou polohu na náměstí zastavěno již od samých počátků města v šedesátých letech 13. století. Jeho gotickému jádru nasvědčuje dispozice pozoruhodná rozsáhlou síní se čtyřmi křížovými poli zabírající celý přední přízemní trakt a také dispozicí zadního dílu přízemí vlevo s úzkou zaklenutou chodbou na dvůr, vpravo pak s dvojlodní komorou, původně o šesti křížových polích na dvojici středních podpor .Dům se proto stal kabinetním příkladem vývoje gotické a renesanční městské architektury uváděným většinou literatury o tomto tématu.
Nejstarší známý majitel našeho domu je znám již ze sklonku 14. století. Podle první dochované knihy losungů z 1et 1396-1416 a jí předcházejících berních rejstříků z let 1384 a 1385 byl oceněn stejně jako i později na 8 a půl hřiven a vlastnil ho tehdy Hanko z Lomnice, jehož majetek se pohyboval mezi 29 ½ až 40 ½ hřivnami, mj. přiznával dvůr za 20 hřiven a přechodně obchod se solí. V letech 1402-1404 byl i členem městské rady. Po roce 1407 koupil dům Petr Valcha, syn Martina Valchy vlastnícího dům na severní straně náměstí. Petr platil kromě domu z řemesla a přechodně z obchodu se solí, z movitého i nemovitého majetku, celkem z 22 ½ až 29 ½ hřiven. Ve vojenských rejstřících z husitského údobí byl pak několikrát uveden jako ručitel za zajaté stoupence husitství, což by mohlo nasvědčovat o ne zcela nepřátelskému poměru k husitům; členem městské rady byl v letech 1412-1413.