Kocovina

Možná tento pojem některým z vás něco říká. Pro ty, kteří nevědí, o co jde – jedná se o ošklivou, většinou krátkodobou nemoc, jež paradoxně často přichází po chvílích intenzivního štěstí podpořeného několika doušky nějakého alkoholického moku. Aspoň se to zdá být paradoxní, že po chvílích, kdy se cítíme být tak silní a sebejistí, přichází takovýto trest. Trestá nás bůh za to, že jsme zhřešili? Má naše dočasná dopolední (nedejbože celodenní) indispozice nějaký vyšší smysl? Nebudeme si nic nalhávat. Není to nic takového. A to se nechci rouhat. Odpověď nalezneme v chemických rovnicích popisujících fungování lidského organismu.

To, co nás na alkoholu baví, je ethanol, který vzniká alkoholovým kvašením jednoduchých sacharidů (cukrů) obsažených v nějaké sladkém a chutném ovoci nebo ve sladu. Způsobů přípravy ethanolu je více, ale tento je po tisíce let používán k výrobě piva i alkoholických nápojů. Prostě to všechno smícháme, ohřejeme a máme C6H12O6 › 2 C2H5OH + 2 CO2 (ethanol). Pro lepší chuť destilátů pak ethanol čistíme v destilačních kolonách.

Tak a teď to co nás nebaví. Poté co požijeme ethanol do svých útrob jej okamžitě začneme vstřebávat, a to všemi sliznicemi počínaje ústy. Nejvíce si ethanol ovšem užijeme v tenkém střevě. Sliznice tenkého střeva je pro alkohol jako stvořená a mírné dávky jí mohou prospět. Vyšší dávky ji naopak oslabují až ničí. Toto platí u alkoholu obecně. V mírných dávkách a z rukou lékaře nemůže uškodit. Vyšší dávky v dlouhodobém horizontu organismus oslabují, trvale poškozují játra, zabíjí mozkové buňky a vedou k závislosti až demenci.

Víme co nás čeká a můžeme proto přejít k problémům aktuálnějším – kocovině. Odbourávání ethanolu v lidském organismu nezpůsobuje pouze euforii, ale jako vedlejší produkt vzniká při metabolizování ethanolu alkoholdehydrogenázou acetyldehyd (CH3CH2OH +NAD+ › CH3CHO + NADH + H+). Pro rozklad ethanolu na pro nás neškodnou kyselinu octovou naše tělo ve velkém spotřebovává zásoby vitaminu B (NAD+). Pokud to s alkoholem přeženeme a acetyldehydu je v organismu příliš může to vést až k otravě alkoholem, která má několik stupňů. Asi nejvtipnější označení je pro 3. stupeň -tzv. komatózní stádium (https://cs.wikipedia.org/wiki/Ethanol). Pokud se nám nepovede způsobit si otravu alkoholem, pak nám nezbývá než trpět kocovinou do té doby dokud se tělo nevypořádá s odbouráním acetyldehydu katalizací aldehyddehydrogenázou na kyselinu octovou, kterou následně „spálíme“ ve svalech a srdci. Teď už možná chápete proč jste po propařené noci ráno tak slabí. Chvilku prostě trvá, než se vám dostane alkohol do svalů …

A když už si tak po ránu trpíte, dejte si k tomu sklenici vody a myslete na to, že si ji příště musíte dát i před spaním. Při všech chemických reakcích naše tělo spotřebovává vodu. K vodě si můžete dát třeba krajíček chleba a nějaký vitamín B, který vaše tělo právě ve velkém spaluje. A když už se začnete cítit trošku lépe, tak si dejte místo kafe nebo „vyprošťováka“ ještě jednu sklenici vody. Tentokrát už si můžete dovolit i pár kapek citronu. Kofein blokuje antidiuretický hormon což vede k prohloubení dehytratace organismu. Ranní panák pak vede ke kombinované otravě – acetyldehyd + ethanol a v konečném důsledku asi i k alkoholismu.

Pokud se chcete vyhnout konzumaci různých zázračných preparátů na kocovinu, doporučuji problému předcházet. Před požítím většího množství alkoholu se vždy dobře najezte. Pokud si hlídate linii, pak to nepřehánějte s tukem. Procesy související s odbouráváním alkoholu, používají pro přeměnu na energii převážně bílkoviny a sacharidy. Naopak spalování tuku je během procesu přeměny alkoholu blokováno. Vydatné jídlo tedy ano, ale ne čtvrtkila bůčku. Před jídlem si dopřejte nějaký vitamín C a B a vše to zapijte větším množstvím vody. A to se nechci rouhat.

Tak a teď s chutí na jedno – hezký večer